Hrudní páteř
Riziko vzniku přetížení hrudní páteře vedoucího k bolestem především v oblasti mezi lopatkami a později i níže na páteři je u lidí pracujících u počítače velmi vysoké. Klíčovými příčinami vzniku obtíží a jejich rozvoje jsou nevhodná pracovní poloha zaujímaná po dlouhou dobu, celodenní sezení na klekačce nebo na míči bez střídání se sezením na kvalitní židli a konečně nevhodné uspořádání pracoviště.
Stavba hrudní páteře a její tvar
Hrudní páteř je tvořena dvanácti hrudními obratli (TH1 až TH12). Jednotlivé obratle jsou vzájemně spojeny obratlovými těly, mezi něž jsou vsunuty meziobratlové ploténky. Každé dva sousedící obratle jsou pak vzájemně spojeny přes dva klouby na příčných výběžcích obratlů. Na každý z hrudních obratlů je také napojen jeden pár žeber v dalším kloubním spojení.
Hrudní koš zezadu překrývají lopatky, velmi pohyblivé trojúhelníkové kosti volně položené na žebra a napojené na osu těla v pletenci ramenním. Chrání žebra zezadu a ovlivňují tvar a reliéf zad. Hrudní páteř je mírně ohnutá směrem dozadu.
Na zadní straně je překryta nejprve systémem dlouhých hřbetních svalů. Ty jsou jednak rozepnuty mezi příčnými výběžky a trny obratlů, jednak propojují obratlové trny navzájem. V hrudní oblasti je pak vně páteře viditelný dlouhý sval zádový a částečně i sval kyčložeberní. Všechny tyto svaly se souhrnně nazývají vzpřimovač páteře. Další svaly míří od páteřních trnů k žebrům (svaly pilovité zadní).
Zádové svaly v povrchové vrstvě zahrnují jednak svaly rombické (sestupující od trnů obratlů k vnitřním okrajům lopatek), jednak svaly vně lopatek, ustupující nad hřebenem lopatek a pod ním směrem k pažní kosti a k ramennímu kloubu. Zcela na povrchu pak vystupuje sval trapézový, jehož střední a dolní část odstupuje od obratlových trnů k hřebenům obou lopatek. Do dolní části hrudníku zasahuje ještě částečně široký sval zádový, jehož horní část odstupuje od obratlových trnů, překrývá dolní okraje lopatek a končí blízko hlavice pažní kosti.
Správný rozsah pohybu
Jako celek je hrudní páteř méně pohyblivá než krční páteř i bederní páteř. Umožňuje omezený rozsah předozadních pohybů i úklonů do stran, zato má ve srovnání s bederním úsekem páteře mnohem větší rozsah rotačních pohybů podle svislé osy. Přispívá k tomu i možnost využívat žeber jako pák.
Zvýšenou pohyblivostí se vyznačuje spojení posledního krčního a prvního hrudního obratle (C7 a TH1), stejně tak jako spojení hrudní páteře a bederní páteře (TH12 a L1). Rozsah pohyblivosti pro celou páteř se prověřuje například ze stoje s napnutými koleny pohybem do velkého ohnutí, složeného z ohnutí hrudní i bederní páteře. Normou je zde dotyk země prostředníky rukou (Thomayerův test). Jiná zkouška pohyblivosti je zaměřena pouze na hrudní páteř: změří se délka hrudní páteře v klidu a výsledek se srovná s její délkou v předklonu a v záklonu (Ottův příznak).
Obtíže v oblasti hrudní páteře
Největší možnost přetížení a případně poškození hrozí ve spojení posledního krčního a prvního hrudního obratle. Také přechod mezi hrudní a bederní páteří je velmi rizikový.
Lehčí problémy v oblasti hrudní páteře obvykle bývají poruchou správného fungování (funkční porucha), závažnější poruchou pak je narušení pevných struktur na páteři (degenerativní porucha).
Mezi funkční poruchy hrudní páteře patří jednak vadné, narušené držení těla v této oblasti, jednak změna ve způsobu provádění nejrůznějších běžných pohybů (změna pohybového stereotypu) a snížení či omezení pohyblivosti hrudní páteře. Zde je ještě možná náprava k normálu. Častou funkční poruchou oblasti hrudní páteře v důsledku dlouhého vadného sezení při práci u počítače je povolení a ohnutí zad. V důsledku oslabených svalů zad se mohou snadněji zablokovat v kloubních spojích na hrudní páteři (blokády kloubních spojů páteře). „Zaseknutí“ může nastat také ve spojení páteře s žebry, případně v naojení žeber na hrudní kost (blokády spojení páteře s žebry a hrudní kostí).
Nejčastější příčinou blokád hrudní páteře a následné bolestivosti hrudníku bývají oslabené prsní a zádové svaly, další příčinou bývá také hypermobilita. Většinou bývá problém na jedné straně, někdy je i oboustranný. Změněná hybnost v oblasti hrudníku a bolesti zad mohou vzniknout následkem prudkého pohybu, úrazu nebo vznikají postupně kvůli dlouhodobě nevhodné poloze ramen, zad mezi lopatkami a hlavy.
Funkční poruchy oblasti hrudní páteře se projevují zvýšenou bolestivostí v oblasti žeber nebo jejich připojení k hrudní kosti, dalším bolestivým místem bývá oblast okolo lopatek. Postižený může vnímat bodavou či píchavou bolest zad, hůře dýchá a nemůže se zcela narovnat, omezená je také hybnost do otočení podle svislé osy.
Neřeší-li se původně funkční porucha oblasti hrudní páteře po delší dobu, přechází postupně v nevratnou, degenerativní poruchu se změnami i na pevných strukturách páteře. K degenerativním poruchám hrudní páteře bez jasné příčinné souvislosti s prací u počítače patří například záněty meziobratlových kloubků (akutní a chronické zánětlivé stavy), degenerativní změny meziobratlových destiček (poruchy meziobratlových destiček například následkem úrazu) nebo tvaru obratlů (Scheuermannova choroba, skolióza) či změny kloubní chrupavky přecházející ve změny kostní hmoty (osteofyty, spondylartróza).
Degenerativní poruchy mají obdobné projevy jako poruchy funkční. Stanovení diagnózy „svépomocí“ nelze doporučit, vždy je třeba navštívit lékaře!
Rehabilitace a prevence
Při obtížích jako bolest zad v oblasti hrudní páteře způsobených prací na počítači je nutné změnit ohnutou pracovní polohu zad a procvičit je. Pokud obtíže přetrvávají, lékař pravděpodobně doporučí rehabilitaci, masáže a uvolňovací a posilovací cvičení na záda. Při značných bolestech si podle potřeby vyžádá chiropraktické či neurologické vyšetření, případně zahájí léčbu farmaky.
Rehabilitační cvičení na záda v oblasti hrudní páteře jsou zároveň velmi vhodnou prevencí vzniku obtíží. Vhodný postup při řešení obtíží v oblasti hrudní páteře najdete níže.
Pro ověření příčiny svých potíží v oblasti hrudní páteře si promyslete tyto otázky:
- Bolí vás občas v průběhu dne mezi lopatkami?
- Pokud vnímáte nepříjemné pocity v hrudní oblasti páteře, uvědomili jste si v tu chvíli, že sedíte ohnutí?
- Vidíte obě svá ramena téměř jedním pohledem, aniž byste museli příliš otáčet hlavou?
- Nemůžete se zhluboka se nadechnout, protože máte zapadlou celou hruď (včetně hrudní kosti) mezi rameny?
Zkontrolujte
- zařízení svého pracoviště,
- svou pracovní polohu,
- režim práce týkající se hrudní páteře.
Otestujte stav své hrudní páteře
- pružnost vzpřimovače páteře,
- sílu mezilopatkových svalů,
- pohyblivost hrudní páteře (Ottův příznak).
Videa správného provedení testovacích cviků ukazují normální rozsah hybnosti hrudní páteře a normální úroveň síly svalů mezi lopatkami – srovnejte s nimi svůj výsledek.
Zacvičte si
(obecné pokyny viz kapitola Začínám cvičit):
- k uvolnění a rozhýbání hrudní páteře cviky Otáčení za dlaní, Úklony vsedě s oporou o područky nebo Prohnutí zad o opěradlo,
- k uvolnění a rozhýbání ztuhlého hrudníku včetně ramenních kloubů cviky Ležatá osmička nebo Vtočit a vytočit ramena,
- k protažení přední strany hrudníku cvik Zapažování spojených paží,
- k posílení svalů mezi lopatkami cviky Zatlačit dlaněmi na stůl a Veslování.
Vyzkoušejte určitě také komplexní Programy pro uvolnění a úlevu od bolesti hrudní páteře (tj. posloupnosti cviků s předepsaným počtem opakování) či specializovanou cvičební sestavu Pozdrav lopatkám (jde o posloupnost plynule navazujících cviků, většinou bez opakování). Osvědčené cviky, program a sestavu si následně zařaďte do Budíku.
Budete-li chtít nabídku cviků prozkoumat sami, zadejte pro vyhledání vhodných cviků jako část těla „Hrudník“, případně také „Rameno“ nebo „Horní záda“. Zaměření cvičení vybírejte podle toho, co právě potřebujete: tedy buď „Uvolňování kloubů“, „Protahování svalů“ nebo „Posilování svalů“.